údolíčko

údolíčko (Tschechisch)

Substantiv, n
Singular Plural
Nominativ údolíčko údolíčka
Genitiv údolíčka údolíček
Dativ údolíčku údolíčkům
Akkusativ údolíčko údolíčka
Vokativ údolíčko údolíčka
Lokativ údolíčku údolíčkách
Instrumental údolíčkem údolíčky

Worttrennung:

údo·líč·ko, Plural: údo·líč·ka

Aussprache:

IPA: [ˈuːdɔliːt͡ʃkɔ]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] kleines Tal; Tälchen

Herkunft:

Diminutiv des Substantivs údolí → cs

Beispiele:

[1] „Jakého to očekávání, jakého radování na Starém bělidle! Tak totiž nazýval lid osamělé stavení v rozkošném údolíčku, jež paní Proškové, babiččině to dceři, za byt vykázáno bylo.“[1] (Beispiel aus 1855)
Welche Erwartung nun, welche Freude auf der «Alten Bleiche»! So hieß nämlich das Haus, welches von allen abgesondert in einer reizenden Talsenkung stand und Großmutters Tochter, der Frau Proschek, als Wohnung zugewiesen war.

Übersetzungen
 [1] kleines Tal; Tälchen
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „údolíčko“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „údolíčko“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „údolíčko“

Quellen:

  1. Božena Němcová: Babička. Obrazy venkovského života. Jaroslav Pospíšil, Praha 1855 (Google Books), Seite 9.
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.