čaroděj
čaroděj (Tschechisch)
Substantiv, m
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | čaroděj | čarodějové |
Genitiv | čaroděje | čarodějů |
Dativ | čarodějovi čaroději |
čarodějům |
Akkusativ | čaroděje | čaroděje |
Vokativ | čaroději | čarodějové |
Lokativ | čarodějovi čaroději |
čarodějích |
Instrumental | čarodějem | čaroději |
Worttrennung:
- ča·ro·děj, Plural: ča·ro·dě·o·vé
Aussprache:
- IPA: [ˈt͡ʃarɔɟɛj]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] männliche Person aus der Mystik, fantastischen Literatur oder Märchen, die mit Hilfe von Beschwörungen, Zaubersprüchen und Zauberelixieren – ob übernatürlicher oder göttlicher Ursache – Einfluss auf die Wirklichkeit ihrer Umwelt nehmen kann
Sinnverwandte Wörter:
- [1] zaklínač
Weibliche Wortformen:
- [1] čarodějka
Oberbegriffe:
Beispiele:
- [1] Mluv, čaroději! Jaké kouzlo potřebuju?
- Sprich, Zauberer! Was für einen Zauber brauche ich?
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „čaroděj“
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „čaroděj“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „čaroděj“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „čaroděj“
- [1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „čaroděj“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.