Pepa
Pepa (Tschechisch)
Substantiv, m, Vorname
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | Pepa | Pepové |
Genitiv | Pepy | Pepů |
Dativ | Pepovi | Pepům |
Akkusativ | Pepu | Pepy |
Vokativ | Pepo | Pepové |
Lokativ | Pepovi | Pepách |
Instrumental | Pepou | Pepy |
Worttrennung:
- Pe·pa
Aussprache:
- IPA: [ˈpɛpa]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
Beispiele:
- [1] „Můj Pepa to vzal taky zkrátka. Furt byl fit a najednou bác, zkosila ho mrtvička a už se z ní nevzpamatoval.“[1]
- Mein Mann Pepa hat es kurz gemacht. Er war die ganze Zeit fit und dann plötzlich, bam, hatte er einen Schlaganfall und erholte sich nie wieder.
Wortfamilie:
- Pepův
Übersetzungen
[*] Übersetzungen umgeleitet
Für [1] siehe Übersetzungen zu Josef1 |
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „Pepa“
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „Pepa“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „Pepa“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „Pepa“
- [*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „Pepa“
Quellen:
- Kludská, Dagmar (1996): Srdcové eso. Praha: Knižní klub.
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.