důstojník

důstojník (Tschechisch)

Substantiv, m
Singular Plural
Nominativ důstojník důstojníci
Genitiv důstojníka důstojníků
Dativ důstojníkovi
důstojníku		 důstojníkům
Akkusativ důstojníka důstojníky
Vokativ důstojníku důstojníci
Lokativ důstojníkovi
důstojníku		 důstojnících
Instrumental důstojníkem důstojníky

Worttrennung:

dů·stoj·ník

Aussprache:

IPA: [ˈduːstɔjɲiːk]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Vertreter, Träger eines militärischen/polizeilichen Rangs; Offizier

Beispiele:

[1] „Kamion jsme na místě uhasili a také odsáli vytékající naftu,“ řekl včera večer operační důstojník hasičů.
„Den LKW löschten wir an Ort und Stelle und saugten auch den ausfließenden Diesel ab“, sagte gestern Abend der Operationsoffizier der Feuerwehr.

Wortfamilie:

důstojníkův, důstojnice, důstojnický, poddůstojník

Übersetzungen
 [1] Vertreter, Träger eines militärischen/polizeilichen Rangs; Offizier
Referenzen und weiterführende Informationen:
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „důstojník“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „důstojník“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „důstojník“
[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „důstojník“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.