dvéře
dvéře (Tschechisch)
Substantiv, f
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| Nominativ | — |
dvéře |
| Genitiv | — |
dveří |
| Dativ | — |
dveřím |
| Akkusativ | — |
dvéře |
| Vokativ | — |
dvéře |
| Lokativ | — |
dveřích |
| Instrumental | — |
dveřmi |
Nebenformen:
- heutige Form: dveře
Worttrennung:
- kein Singular, Plural: dvé·ře
Aussprache:
- IPA: [ˈdvɛːr̝ɛ]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] veraltet: Tür
Beispiele:
- [1] „pan Prošek, paní, Bětka nesouc na ruce kojence, děti i dva velicí psové, Sultan a Tyrl, všecko vyběhlo přede dvéře, vítat babičku.“[1] (Beispiel aus 1855)
- Herr Proschek und Frau, Lisl mit dem kleinsten Mädel auf den Armen, die Kinder und die zwei großen Hunde, Sultan und Tyrl, alles eilte vor die Tür, um Großmutter zu empfangen.
Alle weiteren Informationen zu diesem Begriff befinden sich im Eintrag „dveře“.
Ergänzungen sollten daher auch nur dort vorgenommen werden.
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „dvéře“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „dvéře“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „dveře“
Quellen:
- Božena Němcová: Babička. Obrazy venkovského života. Jaroslav Pospíšil, Praha 1855 (Google Books), Seite 12.
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.