inspektor
inspektor (Tschechisch)
Substantiv, m
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | inspektor | inspektoři |
Genitiv | inspektora | inspektorů |
Dativ | inspektorovi inspektoru |
inspektorům |
Akkusativ | inspektora | inspektory |
Vokativ | inspektore | inspektoři |
Lokativ | inspektorovi inspektoru |
inspektorech |
Instrumental | inspektorem | inspektory |
Worttrennung:
- in·spek·tor
Aussprache:
- IPA: [ˈʔɪnspɛktɔr]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
Synonyme:
- [1] kontrolor, revizor
Beispiele:
- [1] „Inspektoři odebírají každoročně u pump po republice kolem 2600 vzorků všech druhů pohonných hmot, nejčastěji nafty a benzinu.“[1]
- Inspektoren entnehmen jedes Jahr bei Tankstellen in der ganzen Republik rund 2600 Proben aller Kraftstoffsorten, meistens Diesel und Benzin.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] školní inspektor — Schulinspektor
Wortfamilie:
- inspekční, inspekce, inspektorka, inspektorský
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „inspektor“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „inspektor“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „inspektor“
- [1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „inspektor“
Quellen:
- Lidové noviny vom 28. Januar 2020
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.