jmenovec

jmenovec (Tschechisch)

Substantiv, m, belebt
Singular Plural
Nominativ jmenovec jmenovci
Genitiv jmenovce jmenovců
Dativ jmenovcovi
jmenovci		 jmenovcům
Akkusativ jmenovce jmenovce
Vokativ jmenovče jmenovci
Lokativ jmenovcovi
jmenovci		 jmenovcích
Instrumental jmenovcem jmenovci

Worttrennung:

jme·no·vec

Aussprache:

IPA: [ˈjmɛnɔvɛt͡s]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] jemand mit gleichem Namen wie jemand anderer

Herkunft:

abgeleitet vom Verb jmenovat

Weibliche Wortformen:

[1] jmenovkyně

Beispiele:

[1] Ve Švýcarsku jsou dva jmenovci v telefonním seznamu.
In der Schweiz gibt es zwei Namensvettern im Telefonbuch.

Übersetzungen
 [1] jemand mit gleichem Namen wie jemand anderer
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „jmenovec“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „jmenovec“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „jmenovec“
[1] centrum - slovník: „jmenovec“
[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „jmenovec“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.