kancléř

kancléř (Tschechisch)

Substantiv, m
Singular Plural
Nominativ kancléř kancléři
Genitiv kancléře kancléřů
Dativ kancléřovi
kancléři		 kancléřům
Akkusativ kancléře kancléře
Vokativ kancléři kancléři
Lokativ kancléřovi
kancléři		 kancléřích
Instrumental kancléřem kancléři

Aussprache:

IPA: [ˈkancléːr̝̊]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Regierungschef in Deutschland, Österreich; Kanzler

Weibliche Wortformen:

[1] kancléřka

Beispiele:

[1] „Rakouští prezidenti a kancléři mají takřka pravidelně mezi svými předky českou či moravskou stopu, někoho s českým jménem nebo místem narození.“[1]
Bei österreichischen Präsidenten und Kanzlern findet man quasi durchwegs unter ihren Vorfahren eine böhmische oder mährische Linie, bei manchen auch einen tschechischen Namen oder ihren Geburtsort in Tschechien.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] spolkový kancléř

Wortfamilie:

kancelář, kancléřka, kancléřský, kancléřství

Übersetzungen
 [1] Regierungschef in Deutschland, Österreich
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „kancléř“
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „kancléř“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „kancléř“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „kancléř“
[1] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „kancléř“

Quellen:

  1. Mladá fronta DNES vom 11. November 2021
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.