klášter
klášter (Tschechisch)
Substantiv, m
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | klášter | kláštery |
Genitiv | klášteru | klášterů |
Dativ | klášteru | klášterům |
Akkusativ | klášter | kláštery |
Vokativ | kláštere | kláštery |
Lokativ | klášteru klášteře |
klášterech |
Instrumental | klášterem | kláštery |
Worttrennung:
- klá·š·ter
Aussprache:
- IPA: [ˈklaːʃtɛr]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] Religion: Gebäude (Gebäudekomplex), in denen Menschen (meist Mönche oder Nonnen) in einer auf die Ausübung ihres Glaubens konzentrierten Lebensweise abgeschieden zusammenleben; Kloster, Stift
Beispiele:
- [1] Na okraji malebné vesnice stojí františkánský klášter s kostelem a zvonicí z 18. století.
- Am Rand des malerischen Dorfes steht ein Franziskanerkloster mit Kirche und Glockenturm aus dem 18. Jhdt.
Wortfamilie:
- klášterní
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „klášter“
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „klášter“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „klášter“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „klášter“
- [1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „klášter“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.