kolektiv
kolektiv (Tschechisch)
Substantiv, m
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | kolektiv | kolektivy |
Genitiv | kolektivu | kolektivů |
Dativ | kolektivu | kolektivům |
Akkusativ | kolektiv | kolektivy |
Vokativ | kolektive | kolektivy |
Lokativ | kolektivu | kolektivech |
Instrumental | kolektivem | kolektivy |
Aussprache:
- IPA: [ˈkɔlɛktɪf]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
Synonyme:
- [1] parta, společenství
Beispiele:
- [1] „Rodiče menších dětí si zoufají. Sotva začal školní rok, předškoláci i školáci houfně smrkají a kašlou. A když se vyléčí, po návratu do kolektivu je nachlazení rychle zpátky.“[1]
- Eltern kleinerer Kinder sind verzweifelt. Kaum dass das Schuljahr begonnen hat, niesen und husten die Schulkinder und auch die Kindergartenkinder zuhauf. Und wenn sie gesund werden, kommt nach der Rückkehr in das Kollektiv die Verkühlung wieder.
Wortfamilie:
- kolektivizace, kolektivizovaný, kolektivizovat, kolektivní
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „kolektiv“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „kolektiv“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „kolektiv“
- [1] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „kolektiv“
Quellen:
- Mladá fronta DNES vom 9. Oktober 2021
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.