komunikovat
komunikovat (Tschechisch)
Verb, imperfektiv, perfektiv
Aspekt | ||
imperfektives Verb | perfektives Verb | |
---|---|---|
komunikovat | komunikovat | |
Zeitform | Wortform | |
Präsens | 1. Person Sg. | komunikuji |
2. Person Sg. | komunikuješ | |
3. Person Sg. | komunikuje | |
1. Person Pl. | komunikujeme | |
2. Person Pl. | komunikujete | |
3. Person Pl. | komunikují | |
Präteritum | m | komunikoval |
f | komunikovala | |
Partizip Perfekt | komunikoval | |
Partizip Passiv | komunikován | |
Imperativ Singular | komunikuj | |
Alle weiteren Formen: Flexion:komunikovat |
Aussprache:
- IPA: [ˈkɔmʊnɪkɔvat]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] nutzen verschiedener Mittel, um Informationen auszutauschen; kommunizieren
Synonyme:
- [1] mluvit, oznamovat, sdělovat
Beispiele:
- [1] Majitel komunikuje s vozem prostřednictvím svého mobilního telefonu.
- Der Besitzer kommuniziert mit dem Fahrzeug mit seinem Handy.
Wortfamilie:
- komunikace, komunikativní
Übersetzungen
[1] nutzen verschiedener Mittel, um Informationen auszutauschen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „komunikovat“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „komunikovati“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „komunikovati“
- [1] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „komunikovat“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.