králík
králík (Tschechisch)
Substantiv, m
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | králík | králíci |
Genitiv | králíka | králíků |
Dativ | králíkovi králíku |
králíkům |
Akkusativ | králíka | králíky |
Vokativ | králíku | králíci |
Lokativ | králíkovi králíku |
králících |
Instrumental | králíkem | králíky |
Worttrennung:
- krá·lík
Aussprache:
- IPA: [ˈkraːliːk]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
Verkleinerungsformen:
- [1] králíček
Oberbegriffe:
Beispiele:
- [1] Vím, že se králíci rychle množí.
- Ich weiß, dass sich Kaninchen schnell vermehren.
- [1] Přirovnal hledání vhodného nástupce k tahání králíka z klobouku.
- Er verglich die Suche eines geeigneten Nachfolgers mit dem Ziehen eines Kaninchens aus dem Hut.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] pokusný králík
Wortbildungen:
- králíkárna, králičí, králičina
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „králík“
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „králík“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „králík“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „králík“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.