labuť
labuť (Tschechisch)
Substantiv, f
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | labuť | labutě |
Genitiv | labutě | labutí |
Dativ | labuti | labutím |
Akkusativ | labuť | labutě |
Vokativ | labuti | labutě |
Lokativ | labuti | labutích |
Instrumental | labutí | labutěmi |
Worttrennung:
- la·buť
Aussprache:
- IPA: [ˈlabʊc]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
Verkleinerungsformen:
- [1] labuťka
Oberbegriffe:
Beispiele:
- [1] Na dosah ruky v trávě spaly dvě labutě.
- Zwei Schwäne schliefen zum Greifen nahe im Gras.
Redewendungen:
- [1] Nebuď labuť. — Sei kein Spielverderber.
Wortbildungen:
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „labuť“
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „labuť“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „labuť“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „labuť“
- [1] centrum - slovník: „labuť“
- [1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „labuť“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.