můj
můj (Tschechisch)
    
    Possessivpronomen
    
| Wortform | |
|---|---|
| Nominativ | můj | 
| Genitiv | mého | 
| Dativ | mému | 
| Akkusativ | mého, můj | 
| Lokativ | mém | 
| Instrumental | mým | 
| Weitere Formen: Flexion:můj | |
Worttrennung:
- můj
Aussprache:
- IPA: [muːj]
- Hörbeispiele: můj (Info) 
- Reime: -uːj
Bedeutungen:
- mir gehörend
- [1] Nominativ, Singular, Maskulinum des Possessivpronomens: mein
- [2] Akkusativ, Singular, Maskulinum, unbelebt des Possessivpronomens: meinen
Gegenwörter:
- [1] tvůj
Beispiele:
- [1] Můj předpoklad se nepotvrdil.
- Meine Annahme hat sich nicht bestätigt.
 
- [2] Host vzal můj kabát.
- Der Gast nahm meinen Mantel.
 
Übersetzungen
    
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1, 2] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „můj“
- [1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „můj“
- [1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „můj“
- [1, 2] Verzeichnis:Tschechisch/Possessivpronomen
    This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.