můj

můj (Tschechisch)

Possessivpronomen

Wortform
Nominativ můj
Genitiv mého
Dativ mému
Akkusativ mého, můj
Lokativ mém
Instrumental mým
Weitere Formen: Flexion:můj

Worttrennung:

můj

Aussprache:

IPA: [muːj]
Hörbeispiele:  můj (Info)
Reime: -uːj

Bedeutungen:

[1] Nominativ, Singular, Maskulinum des Possessivpronomens: mein
[2] Akkusativ, Singular, Maskulinum, unbelebt des Possessivpronomens: meinen

Gegenwörter:

[1] tvůj

Beispiele:

[1] Můj předpoklad se nepotvrdil.
Meine Annahme hat sich nicht bestätigt.
[2] Host vzal můj kabát.
Der Gast nahm meinen Mantel.

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1, 2] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „můj
[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „můj
[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „můj
[1, 2] Verzeichnis:Tschechisch/Possessivpronomen
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.