můj
můj (Tschechisch)
Possessivpronomen
Wortform | |
---|---|
Nominativ | můj |
Genitiv | mého |
Dativ | mému |
Akkusativ | mého, můj |
Lokativ | mém |
Instrumental | mým |
Weitere Formen: Flexion:můj |
Worttrennung:
- můj
Aussprache:
- IPA: [muːj]
- Hörbeispiele:
můj (Info) - Reime: -uːj
Bedeutungen:
- mir gehörend
- [1] Nominativ, Singular, Maskulinum des Possessivpronomens: mein
- [2] Akkusativ, Singular, Maskulinum, unbelebt des Possessivpronomens: meinen
Gegenwörter:
- [1] tvůj
Beispiele:
- [1] Můj předpoklad se nepotvrdil.
- Meine Annahme hat sich nicht bestätigt.
- [2] Host vzal můj kabát.
- Der Gast nahm meinen Mantel.
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1, 2] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „můj“
- [1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „můj“
- [1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „můj“
- [1, 2] Verzeichnis:Tschechisch/Possessivpronomen
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.