muzikant
muzikant (Tschechisch)
Substantiv, m
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | muzikant | muzikanti |
Genitiv | muzikanta | muzikantů |
Dativ | muzikantovi muzikantu |
muzikantům |
Akkusativ | muzikanta | muzikanty |
Vokativ | muzikantu | muzikanti |
Lokativ | muzikantovi muzikantu |
muzikantích |
Instrumental | muzikantem | muzikanty |
Worttrennung:
- mu·zi·kant
Aussprache:
- IPA: [ˈmʊzɪkant]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] Person, die Musik macht
Synonyme:
- [1] hudebník
Weibliche Wortformen:
- [1] muzikantka
Beispiele:
- [1] „Já jsem muzikant a přicházím k vám z české země.“ (Volkslied)
- Ich bin Musikant und komme aus dem böhmischen Lande zu euch.
Redewendungen:
- [1] co Čech, to muzikant — Jeder Tscheche ist ein Musikant
- [1] já nic, já muzikant — mein Name ist Hase, ich weiß von nichts
Wortfamilie:
- muzicírovat, muzika, muzikantka, muzikantsky, muzikantský, muzikantství
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „Hudebník“, Weiterleitung von muzikant
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „muzikant“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „muzikant“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „muzikant“
- [1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „muzikant“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.