nářečí
nářečí (Tschechisch)
Substantiv, n
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | nářečí | nářečí |
Genitiv | nářečí | nářečí |
Dativ | nářečí | nářečím |
Akkusativ | nářečí | nářečí |
Vokativ | nářečí | nářečí |
Lokativ | nářečí | nářečích |
Instrumental | nářečím | nářečími |
Worttrennung:
- ná·ře·čí
Aussprache:
- IPA: [ˈnaːr̝ɛt͡ʃiː]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
Synonyme:
- [1] dialekt
Beispiele:
- [1] V Ostravě se hovoří jiným nářečím než v Brně.
- In Ostrava spricht man einen anderen Dialekt als in Brno.
Wortfamilie:
- nářeční
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „nářečí“
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „nářečí“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „nářečí“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „nářečí“
- [1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „nářečí“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.