náměstek
náměstek (Tschechisch)
    
    Substantiv, m
    
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| Nominativ | náměstek | náměstci náměstkové | 
| Genitiv | náměstka | náměstků | 
| Dativ | náměstkovi náměstku | náměstkům | 
| Akkusativ | náměstka | náměstky | 
| Vokativ | náměstku | náměstci náměstkové | 
| Lokativ | náměstkovi náměstku | náměstcích | 
| Instrumental | náměstkem | náměstky | 
Worttrennung:
- ná·mě·stek, ná·měs·tek
Aussprache:
- IPA: [ˈnaːmɲɛstɛk]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] Person, die als Ersatz für jemanden tätig ist; Stellvertreter, Vize
Synonyme:
- [1] zástupce
Weibliche Wortformen:
- [1] náměstkyně
Beispiele:
- [1] Právník v minulosti působil jako náměstek ministra spravedlnosti.
- Der Anwalt war früher als Stellvertreter des Justizministers tätig.
 
Wortfamilie:
Übersetzungen
    
 [1] Person, die als Ersatz für jemanden tätig ist; Stellvertreter, Vize
| 
 | 
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „náměstek“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „náměstek“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „náměstek“
- [1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „náměstek“
    This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.