oprávněný

Aussprache:

IPA: [ˈɔpraːvɲɛniː]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Mensch: das Recht oder einen triftigen Grund zu einer bestimmten Tätigkeit habend; berechtigt, ermächtigt, befugt, zuständig

[2] Aktion: zu der Durchführung einer Aktion das Recht oder einen triftigen Grund habend; berechtigt, gerechtfertigt

Synonyme:

[1] způsobilý

[2] dovolený, povolený, opodstatněný, legální

Beispiele:

[1] Tato nájemní smlouva může být modifikována nebo doplněna pouze písemnými dodatky podepsanými oprávněnými zástupci obou smluvních stran.

Dieser Mietvertrag kann nur mittels schriftlicher Nachträge abgeändert oder ergänzt werden, die von den befugten Vertretern beider Vertragsparteien unterschrieben sind.

[2] V tomto případě je tvá námitka oprávněná.

In diesem Fall ist dein Einwand gerechtfertigt.

Wortfamilie:

oprávnění, oprávněně, oprávnit

[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „oprávněný“

[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „oprávněný“

[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „oprávněný“