příjemce

příjemce (Tschechisch)

Substantiv, m
Singular Plural
Nominativ příjemce příjemci
příjemcové
Genitiv příjemce příjemců
Dativ příjemci
příjemcovi		 příjemcům
Akkusativ příjemce příjemce
Vokativ příjemce příjemci
příjemcové
Lokativ příjemci
příjemcovi		 příjemcích
Instrumental příjemcem příjemci

Worttrennung:

pří·jem·ce

Aussprache:

IPA: [ˈpr̝̊iːjɛmt͡sɛ]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] jemand, der etwas erhält; Empfänger

Weibliche Wortformen:

[1] příjemkyně

Beispiele:

[1]

Wortfamilie:

přijímač, přijmout, přijímat, přijmutí

Übersetzungen
 [1] jemand, der etwas erhält; Empfänger
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „příjemce“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „příjemce“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „příjemce“
[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „příjemce“
[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „příjemce“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.