příslovce

příslovce (Tschechisch)

Substantiv, n
Singular Plural
Nominativ příslovce příslovce
Genitiv příslovce příslovcí
Dativ příslovci příslovcím
Akkusativ příslovce příslovce
Vokativ příslovce příslovce
Lokativ příslovci příslovcích
Instrumental příslovcem příslovci

Worttrennung:

pří·slov·ce

Aussprache:

IPA: [ˈpr̝̊iːslɔft͡sɛ]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Grammatik: undeklinierbare Wortart, welche die näheren Umstände von Handlungen und Eigenschaften ausdrückt; Adverb

Abkürzungen:

[1] přísl.

Synonyme:

[1] adverbium

Oberbegriffe:

[1] slovní druh

Unterbegriffe:

[1] příslovce času, příslovce místa, příslovce způsobu, příslovce příčiny, příslovce míry, zájmenné příslovce

Beispiele:

[1] Příslovce jsou slova jako například kde, kam, kdy a jak.
Adverbien sind Wörter wie zum Beispiel kde, kam, kdy und jak.

Wortbildungen:

příslovečný

Übersetzungen
 [1] 
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „příslovce“
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „příslovce“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „příslovce“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „příslovce“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.