plukovník

plukovník (Tschechisch)

Substantiv, m
Singular Plural
Nominativ plukovník plukovníci
Genitiv plukovníka plukovníků
Dativ plukovníkovi
plukovníku		 plukovníkům
Akkusativ plukovníka plukovníky
Vokativ plukovníku plukovníci
Lokativ plukovníkovi
plukovníku		 plukovnících
Instrumental plukovníkem plukovníky

Worttrennung:

plu·kov·ník

Aussprache:

IPA: [ˈplʊkɔvɲiːk]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Militär: Offiziersrang; Oberst

Beispiele:

[1] Plukovník ve výslužbě vystudoval vojenskou akademii v Brně.
Der Oberst im Ruhestand absolvierte die Militärakademie in Brünn.

Wortfamilie:

pluk, podplukovník, generálplukovník

Übersetzungen
 [1] Militär: Offiziersrang; Oberst
Referenzen und weiterführende Informationen:
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „plukovník“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „plukovník“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „plukovník“
[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „plukovník“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.