pozorovatel

pozorovatel (Tschechisch)

Substantiv, m
Singular Plural
Nominativ pozorovatel pozorovatelé
Genitiv pozorovatele pozorovatelů
Dativ pozorovatelovi
pozorovateli		 pozorovatelům
Akkusativ pozorovatele pozorovatele
Vokativ pozorovateli pozorovatelé
Lokativ pozorovatelovi
pozorovateli		 pozorovatelích
Instrumental pozorovatelem pozorovateli

Worttrennung:

po·zo·ro·va·tel

Aussprache:

IPA: [ˈpɔzɔrɔvatɛl]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] jemand, der eine Situation verfolgt, aber nicht daran beteiligt ist; Beobachter, Betrachter

Synonyme:

[1] divák

Weibliche Wortformen:

[1] pozorovatelka

Beispiele:

[1] V tomto sporu jsem jen pozorovatel.
In diesem Streit bin ich lediglich Beobachter.

Wortfamilie:

pozorovat, pozorovatelský, pozorovatelka

Übersetzungen
 [1] 
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „pozorovatel“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „pozorovatel“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „pozorovatel“
[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „pozorovatel“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.