pozoun

pozoun (Tschechisch)

Substantiv, m
Singular Plural
Nominativ pozoun pozouny
Genitiv pozounu pozounů
Dativ pozounu pozounům
Akkusativ pozoun pozouny
Vokativ pozoune pozouny
Lokativ pozounu pozounech
Instrumental pozounem pozouny

Worttrennung:

po·zoun

Aussprache:

IPA: [ˈpɔzɔʊ̯n]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Musikinstrument: Blechblasinstrument mit dreiteiliger Schallröhre

Oberbegriffe:

[1] dechový nástroj, hudební nástroj

Beispiele:

[1] Každý pozoun hraje úplně jinak.
Jede Posaune spielt sich völlig anders.

Übersetzungen
 [1] Musikinstrument
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „pozoun“
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „pozoun“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „pozoun“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „pozoun“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.