rodič
rodič (Tschechisch)
Substantiv, m, belebt
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | rodič | rodiče rodičové |
Genitiv | rodiče | rodičů |
Dativ | rodičovi rodiči |
rodičům |
Akkusativ | rodiče | rodiče |
Vokativ | rodiči | rodiče rodičové |
Lokativ | rodičovi rodiči |
rodičích |
Instrumental | rodičem | rodiči |
Worttrennung:
- ro·dič
Aussprache:
- IPA: [ˈrɔɟɪt͡ʃ]
- Hörbeispiele: rodič (Info)
Bedeutungen:
- [1] Vater oder Mutter; Elternteil
Beispiele:
- [1] „Knihu Líný rodič jsem napsal, abych pomohl rodičům. Ne dětem,“ zdůrazňuje třiačtyřicetiletý autor.
- „Das Buch Fauler Elternteil habe ich geschrieben, damit es den Eltern hilft. Nicht den Kindern,“ unterstreicht der dreiundvierzigjährige Autor.
- [1] Každý rodič ze své zkušenosti ví, že děti občas zlobí.
- Jeder Elternteil weiß aus eigener Erfahrung, dass Kinder manchmal unartig sind.
- [1] I ten nejlepší rodič na světě může vychovat nezdárné děti.
- Selbst die besten Eltern der Welt können schlechtgeratene Kinder großziehen.
- [1] Rodiče deváťáků jsou srdečně zváni.
- Die Eltern der Neuntklässler sind herzlich eingeladen.
Wortbildungen:
- rodičovství, rodičovský
Übersetzungen
[1] Vater oder Mutter; Elternteil
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „rodič“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „rodič“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „rodič“
- [1] centrum - slovník: „rodič“
- [1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „rodič“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.