rodič

rodič (Tschechisch)

Substantiv, m, belebt

Singular Plural
Nominativ rodič rodiče
rodičové
Genitiv rodiče rodičů
Dativ rodičovi
rodiči
rodičům
Akkusativ rodiče rodiče
Vokativ rodiči rodiče
rodičové
Lokativ rodičovi
rodiči
rodičích
Instrumental rodičem rodiči

Worttrennung:

ro·dič

Aussprache:

IPA: [ˈrɔɟɪt͡ʃ]
Hörbeispiele:  rodič (Info)

Bedeutungen:

[1] Vater oder Mutter; Elternteil

Beispiele:

[1] „Knihu Líný rodič jsem napsal, abych pomohl rodičům. Ne dětem,“ zdůrazňuje třiačtyřicetiletý autor.
„Das Buch Fauler Elternteil habe ich geschrieben, damit es den Eltern hilft. Nicht den Kindern,“ unterstreicht der dreiundvierzigjährige Autor.
[1] Každý rodič ze své zkušenosti ví, že děti občas zlobí.
Jeder Elternteil weiß aus eigener Erfahrung, dass Kinder manchmal unartig sind.
[1] I ten nejlepší rodič na světě může vychovat nezdárné děti.
Selbst die besten Eltern der Welt können schlechtgeratene Kinder großziehen.
[1] Rodiče deváťáků jsou srdečně zváni.
Die Eltern der Neuntklässler sind herzlich eingeladen.

Wortbildungen:

rodičovství, rodičovský

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „rodič
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „rodič
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „rodič
[1] centrum - slovník: „rodič
[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portalrodič
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.