ručník
ručník (Tschechisch)
Substantiv, m
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | ručník | ručníky |
Genitiv | ručníku | ručníků |
Dativ | ručníku | ručníkům |
Akkusativ | ručník | ručníky |
Vokativ | ručníku | ručníky |
Lokativ | ručníku | ručnících |
Instrumental | ručníkem | ručníky |
Worttrennung:
- ruč·ník
Aussprache:
- IPA: [ˈrʊt͡ʃɲiːk]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] Stück Stoff, das zum Abtrocknen des Körpers dient; Handtuch
Oberbegriffe:
- [1] látka
Beispiele:
- [1] V skřínce byly čisté ručníky.
- Im Schrank waren saubere Handtücher.
- [1] Vzal si ručník a mýdlo a šel se osprchovat.
- Er nahm Handtuch und Seife und ging duschen.
Wortfamilie:
- ruční, ručníkový
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „ručník“
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „ručník“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „ručník“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „ručník“
Ähnliche Wörter (Tschechisch):
- ähnlich geschrieben und/oder ausgesprochen: ročník
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.