rytíř

rytíř (Tschechisch)

Substantiv, m
Singular Plural
Nominativ rytíř rytíři
Genitiv rytíře rytířů
Dativ rytířovi
rytíři		 rytířům
Akkusativ rytíře rytíře
Vokativ rytíři rytíři
Lokativ rytířovi
rytíři		 rytířích
Instrumental rytířem rytíři

Aussprache:

IPA: [ˈrɪciːr̝̊]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] niedriger adeliger Titel; Ritter
[2] bewaffneter, mittelalterlicher Krieger; Ritter
[3] edler Mensch; Ritter, Kavalier

Synonyme:

[3] džentlmen, gentleman

Beispiele:

[1] Mnoho bojovníků bylo za svou oddanost králi pasováno na rytíře.
Viele Kämpfer wurden für die Ergebenheit zum König zum Ritter geschlagen.
[2] Rytíři vyjeli na svých koních vstříc válečné vřavě.
Die Ritter ritten auf ihren Pferden dem Kriegsgetümmel entgegen.

Wortfamilie:

rytířský, rytířův, rytířství

Übersetzungen
 [1] niedriger adeliger Titel
 [2] bewaffneter, mittelalterlicher Krieger
 [3] edler Mensch
Referenzen und weiterführende Informationen:
[*] Tschechischer Wikipedia-Artikel „rytíř“
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „rytíř“
[1–3] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „rytíř“
[1–3] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „rytíř“
[1–3] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „rytíř“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.