slušně

Aussprache:

IPA: [ˈslʊʃɲɛ]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] auf eine Art, die von Anständigkeit geprägt ist; anständig, artig

[2] in einer Art, die angemessen oder zufriedenstellend ist; anständig, passend

[3] in verhältnismäßig großem Ausmaß; anständig, ansehnlich

Herkunft:

vom Adjektiv „slušný“

Synonyme:

[1] řádně, zdvořile

[2] přiměřeně, správně

[3] značně

Gegenwörter:

[1] sprostě

Beispiele:

[1] Je slušně vychovaný, sebral odpadek ze země a vyhodil ho do odpadkového koše.

Er ist anständig erzogen, er hob den Abfall vom Boden auf und warf ihn in der Abfallkorb.

[2] Kdo jezdí slušně a podle předpisů, nemusí mít z ničeho strach.

Wer anständig und vorschriftsmäßig fährt, muss keine Angst vor etwas haben.

[3] Pokud někdo pracuje dobře, může si u nás slušně vydělat.

Wenn jemand gut arbeitet, kann er bei uns schön verdienen.

Wortfamilie:

slušnost, slušný

[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „slušně“

[1–3] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „slušně“

[1–3] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „slušně“