strýc
strýc (Tschechisch)
Substantiv, m, belebt
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | strýc | strýci strýcové |
Genitiv | strýce | strýců |
Dativ | strýcovi strýci |
strýcům |
Akkusativ | strýce | strýce |
Vokativ | strýci strýče |
strýci strýcové |
Lokativ | strýcovi strýci |
strýcích |
Instrumental | strýcem | strýci |
Worttrennung:
- strýc
Aussprache:
- IPA: [striːt͡s]
- Hörbeispiele: strýc (Info)
- Reime: -iːt͡s
Bedeutungen:
Synonyme:
- [1] strejda
Gegenwörter:
- [1] teta
Oberbegriffe:
- [1] příbuzný
Koseformen:
- [1] strýček, strýčinek
Beispiele:
- [1] Můj dědeček měl dva syny, mého strýce Vladimíra a mého otce Karla.
- Mein Großvater hatte zwei Söhne, meinen Onkel Vladimír und meinen Vater Karl.
Wortbildungen:
- strýčkovský, strýčkování
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „strýc“
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „strýc“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „strýc“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „strýc“
- [1] centrum - slovník: „strýc“
- [1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „strýc“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.