titul

titul (Tschechisch)

Substantiv, m

Singular Plural
Nominativ titul tituly
Genitiv titulu titulů
Dativ titulu titulům
Akkusativ titul tituly
Vokativ titule tituly
Lokativ titulu titulech
Instrumental titulem tituly

Worttrennung:

ti·tul

Aussprache:

IPA: [ˈtɪtʊl]
Hörbeispiele:  titul (Info)

Bedeutungen:

[1] Auszeichnung einer Person; Titel
[2] Bezeichnung eines Buches, Artikels und Ähnliches, Überschrift eines Textes; Titel
[3] Sport: Sieg in einem Wettbewerb; Titel

Synonyme:

[1] hodnost
[2] název, nadpis
[3] výhra

Unterbegriffe:

[2] podtitul

Beispiele:

[1] V některých zemích je používání akademických titulů na ústupu.
In einigen Ländern ist die Verwendung von akademischen Titeln auf dem Rückzug.
[2] Nemohla si vzpomenout na titul knihy.
Sie konnte sich an den Titel des Buches nicht erinnern.
[3] Obhájil úspěšně svůj olympijský titul.
Er verteidigte seinen olympischen Titel mit Erfolg.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] akademický titul — akademischer Titel, doktorský titulDoktortitel
[3] titul mistra — Meistertitel

Wortbildungen:

titulní, titulek, podtitul

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1, 2] Tschechischer Wikipedia-Artikel „titul
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „titul
[1–3] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „titul
[1–3] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „titul
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.