ustanovení
ustanovení (Tschechisch)
Substantiv, n
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | ustanovení | ustanovení |
Genitiv | ustanovení | ustanovení |
Dativ | ustanovení | ustanovením |
Akkusativ | ustanovení | ustanovení |
Vokativ | ustanovení | ustanovení |
Lokativ | ustanovení | ustanoveních |
Instrumental | ustanovením | ustanoveními |
Worttrennung:
- usta·no·ve·ní
Aussprache:
- IPA: [ˈʔʊstanɔvɛɲiː]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- Verbalsubstantiv vom Verb „ustanovit“ (Konjugation):
- [1] amtlicher Beschluss; Verordnung, Verfügung, Bestimmung, Anordnung
- [2] Einführung in eine Funktion; Ernennung, Bestimmung, Bestellung
Synonyme:
Beispiele:
- [1] Pokud by se některé ustavení této smlouvy stalo v budoucnu neplatným nebo neúčinným v důsledku změny právních předpisů, nebo z jakýchkoli jiných důvodu, zůstávají ostatní ustanovení této smlouvy nedotčena.
- Falls eine Bestimmung dieses Vertrags in der Zukunft ungültig oder infolge einer Änderung der Rechtsvorschriften oder aus irgendwelchen anderen Gründen unwirksam werden sollte, bleiben die übrigen Bestimmungen dieses Vertrags davon unberührt.
Wortfamilie:
- ustanovit
Übersetzungen
[1] amtlicher Beschluss; Verordnung, Verfügung, Bestimmung, Anordnung
|
[2] Einführung in eine Funktion; Ernennung, Bestimmung, Bestellung
|
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „ustanovení“
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „ustanovení“
- [1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „ustanovení“
- [1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „ustanovení“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.