vědec
vědec (Tschechisch)
Substantiv, m
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | vědec | vědci |
Genitiv | vědce | vědců |
Dativ | vědcovi vědci |
vědcům |
Akkusativ | vědce | vědce |
Vokativ | vědče | vědci |
Lokativ | vědcovi vědci |
vědcích |
Instrumental | vědcem | vědci |
Worttrennung:
- vě·dec
Aussprache:
- IPA: [ˈvjɛdɛt͡s]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] jemand, der beruflich wissenschaftlich tätig ist; Wissenschaftler, Gelehrter
Synonyme:
- [1] badatel, výzkumník
Weibliche Wortformen:
- [1] vědkyně
Beispiele:
- [1] Podíl žen mezi vědci se výrazně zvýšil.
- Der Frauenanteil unter den Wissenschaftlern hat sich signifikant erhöht.
Wortfamilie:
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „vědec“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „vědec“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „vědec“
- [1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „vědec“
Ähnliche Wörter (Tschechisch):
- ähnlich geschrieben und/oder ausgesprochen: věnec, dědic
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.