vyšetřovatel

vyšetřovatel (Tschechisch)

Substantiv, m
Singular Plural
Nominativ vyšetřovatel vyšetřovatelé
Genitiv vyšetřovatele vyšetřovatelů
Dativ vyšetřovatelovi
vyšetřovateli		 vyšetřovatelům
Akkusativ vyšetřovatele vyšetřovatele
Vokativ vyšetřovateli vyšetřovatelé
Lokativ vyšetřovatelovi
vyšetřovateli		 vyšetřovatelích
Instrumental vyšetřovatelem vyšetřovateli

Worttrennung:

vy·še·t·řo·va·tel

Aussprache:

IPA: [ˈvɪʃɛtr̝̊ɔvatɛl]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Person, die einen Kriminalfall untersucht; Ermittler

Beispiele:

[1] O příčinách neštěstí, stejně jako o důvodech vysoké rychlosti, zatím vyšetřovatelé odmítají hovořit.
Die Ermittler weigern sich vorerst, über die Ursachen des Unglücks, sowie auch über die Gründe der hohen Geschwindigkeit, zu sprechen.

Wortfamilie:

vyšetřovat, vyšetřovna

Übersetzungen
 [1] Person, die einen Kriminalfall untersucht; Ermittler
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „vyšetřovatel“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „vyšetřovatel“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „vyšetřovatel“
[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „vyšetřovatel“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.