zločin
zločin (Tschechisch)
Substantiv, m
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | zločin | zločiny |
Genitiv | zločinu | zločinů |
Dativ | zločinu | zločinům |
Akkusativ | zločin | zločiny |
Vokativ | zločine | zločiny |
Lokativ | zločinu | zločinech |
Instrumental | zločinem | zločiny |
Worttrennung:
- zlo·čin
Aussprache:
- IPA: [ˈzlɔt͡ʃɪn]
- Hörbeispiele: zločin (Info)
Bedeutungen:
- [1] besonders schwere Straftat; Verbrechen
Sinnverwandte Wörter:
- [1] přečin, přestupek
Beispiele:
- [1] Vražda je nejtěžší zločin.
- Mord ist das schwerste Verbrechen.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] dopustit se zločinu — ein Verbrechen begehen/verüben; oběť zločinu — Verbrechensopfer
Wortfamilie:
- zločinec, zločinnost, zločinný
Übersetzungen
[1] besonders schwere Straftat; Verbrechen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „zločin“
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „zločin“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „zločin“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „zločin“
- [1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „zločin“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.