zloděj
zloděj (Tschechisch)
Substantiv, m
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | zloděj | zloději |
Genitiv | zloděje | zlodějů |
Dativ | zlodějovi zloději |
zlodějům |
Akkusativ | zloděje | zloděje |
Vokativ | zloději | zloději |
Lokativ | zlodějovi zloději |
zlodějích |
Instrumental | zlodějem | zloději |
Worttrennung:
- zlo·děj
Aussprache:
- IPA: [ˈzlɔɟɛj]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] Person, die etwas stiehlt oder stehlen möchte; Dieb, Einbrecher
Sinnverwandte Wörter:
- [1] lupič
Weibliche Wortformen:
- [1] zlodějka
Verkleinerungsformen:
- [1] zlodějíček, zlodějík
Beispiele:
- [1] Policie zadržela dvojici zlodějů vykrádajících chaty.
- Die Polizei nahm zwei Diebe fest, die Hütten ausraubten.
- [1] Chyťte zloděje!
- Haltet den Dieb!
Sprichwörter:
- [1] Příležitost dělá zloděje. — Gelegenheit macht Diebe.
Wortfamilie:
- zlo, zlodějka, zlodějský, zlodějství, zloduch
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „zloděj“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „zloděj“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „zloděj“
- [*] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „zloděj“
- [*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „zloděj“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.