úřednice
úřednice (Tschechisch)
Substantiv, f
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| Nominativ | úřednice | úřednice |
| Genitiv | úřednice | úřednicí úřednic |
| Dativ | úřednici | úřednicím |
| Akkusativ | úřednici | úřednice |
| Vokativ | úřednice | úřednice |
| Lokativ | úřednici | úřednicích |
| Instrumental | úřednicí | úřednicemi |
Worttrennung:
- úřed·ni·ce
Aussprache:
- IPA: [ˈuːr̝ɛdɲiːtsɛ]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] ein Amt ausübende Person weiblichen Geschlechts: Beamtin
Männliche Wortformen:
- [1] úředník
Unterbegriffe:
- [1] ministryně, policistka, soudkyně, státní zástupkyně
Beispiele:
- [1] Úřednice odchází na mateřskou dovolenou.
- Die Beamtin geht in den Mutterschaftsurlaub.
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „úřednice“
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „úřednice“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „úřednice“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „úřednice“
- [1] centrum - slovník: „úřednice“
- [1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „úřednice“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.