úředník
úředník (Tschechisch)
Substantiv, m, hart, belebt
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | úředník | úředníci |
Genitiv | úředníka | úředníků |
Dativ | úředníkovi úředníku |
úředníkům |
Akkusativ | úředníka | úředníky |
Vokativ | úředníku | úředníci |
Lokativ | úředníkovi úředníku |
úřednících |
Instrumental | úředníkem | úředníky |
Worttrennung:
- úřed·ník
Aussprache:
- IPA: [ˈuːr̝ɛdɲiːk]
- Hörbeispiele: úředník (Info)
Bedeutungen:
Synonyme:
- [1] administrátor, byrokrat, referent
Weibliche Wortformen:
- [1] úřednice
Oberbegriffe:
- [1] osoba
Unterbegriffe:
Beispiele:
- [1] Úředník je osoba s velmi specifickým myšlením, ve které ovšem zůstaly nějaké stopy lidských vlastností.
- Ein Beamter ist eine Person mit einem speziellen Gedankengut, in welchem aber manchmal Spuren menschlicher Eigenschaften verblieben sind.
Charakteristische Wortkombinationen:
Wortbildungen:
- úřednický, úřednictvo
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „úředník“
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „úředník“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „úředník“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „úředník“
- [1] centrum - slovník: „úředník“
- [1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „úředník“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.