ministr
ministr (Tschechisch)
Substantiv, m
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | ministr | ministři |
Genitiv | ministra | ministrů |
Dativ | ministrovi ministru |
ministrům |
Akkusativ | ministra | ministry |
Vokativ | ministře | ministři |
Lokativ | ministrovi ministru |
ministrech |
Instrumental | ministrem | ministry |
Aussprache:
- IPA: [ˈmɪnɪstr̩]
- Hörbeispiele: ministr (Info)
Bedeutungen:
- [1] Regierungsmitglied, das ein Ministerium leitet; Minister
Weibliche Wortformen:
- [1] ministryně
Beispiele:
- [1] Pod nátlakem tisku a veřejnosti musel odstoupit ministr vnitra.
- Unter dem Druck der Presse und der Öffentlichkeit musste der Innenminister zurücktreten.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] ministr dopravy, financí, kultury, obrany, práce a sociálních věcí, pro místní rozvoj, průmyslu a obchodu — Verkehrsminister, Finanzminister, Kulturminister, Verteidigungsminister, Minister für Arbeit und soziale Angelegenheiten, Minister für regionale Entwicklung, Minister für Industrie und Handel
- [1] ministr spravedlnosti, školství, vnitra, zahraničních věcí, zdravotnictví, zemědělství, životního prostředí — Justizminister, Unterrichtsminister, Innenminister, Außenminister, Gesundheitsminister, Landwirtschaftsminister
Wortfamilie:
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „ministr“
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „ministr“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „ministr“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „ministr“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.