úhel

úhel (Tschechisch)

Substantiv, m

Singular Plural
Nominativ úhel úhly
Genitiv úhlu úhlů
Dativ úhlu úhlům
Akkusativ úhel úhly
Vokativ úhle úhly
Lokativ úhlu úhlech
Instrumental úhlem úhly

Worttrennung:

úhel

Aussprache:

IPA: [ˈuːɦɛl]
Hörbeispiele:  úhel (Info)

Bedeutungen:

[1] Stellung zweier Linien oder Flächen zueinander; Winkel
[2] Ecke in, an oder bei Gebäuden; Ecke

Synonyme:

[2] roh, kout

Beispiele:

[1] Strany pravoúhlého trojúhelníku, které svírají pravý úhel, se nazývají odvěsny.
Die Seiten eines rechtwinkeligen Dreiecks, die einen rechten Winkel bilden, nennt man Katheten.
[2] V pokoji stály čtyři postele, každá v jednom úhlu.
Im Zimmer standen vier Betten, jedes in einer Ecke.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] pravý, zorný úhelrechter Winkel, Blickwinkel

Wortbildungen:

úhelný, úhelník, úhloměr, úhlopříčka

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „úhel
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „úhel
[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „úhel
[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „úhel
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.