čelo
čelo (Tschechisch)
    
    Substantiv, n
    
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| Nominativ | čelo | čela | 
| Genitiv | čela | čel | 
| Dativ | čelu | čelům | 
| Akkusativ | čelo | čela | 
| Vokativ | čelo | čela | 
| Lokativ | čele | čelech | 
| Instrumental | čelem | čely | 
Worttrennung:
- če·lo
Aussprache:
- IPA: [ˈt͡ʃɛlɔ]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] Anatomie: über den Augen liegender Teil des Vorderkopfes
- [2] Ansicht: die Vorderseite eines Objektes
- [3] Führung: vorderster, anführender Teil
Oberbegriffe:
Beispiele:
- [1]  Svraštil čelo.
- Er runzelte die Stirn.
 
- [2]  Začne rekonstrukce čela budovy.
- Der Umbau der Hausfront beginnt.
 
- [3] Je v čele spolku.
- Er steht dem Verein vor.
 
Redewendungen:
- čelem zeď neprorazíš — du kannst mit dem Kopf nicht durch die Wand rennen
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] vysoké čelo — eine hohe Stirn
- [2] pohled na čelo — Frontansicht
- [3] čelo průvodu — Spitze eines Umzugs
Übersetzungen
    
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „čelo“
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „čelo“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „čelo“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „čelo“
- [1–3] centrum - slovník: „čelo“
- [*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „čelo“
    This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.