čepec

čepec (Tschechisch)

Substantiv, m

Singular Plural
Nominativ čepec čepce
Genitiv čepce čepců
Dativ čepci čepcům
Akkusativ čepec čepce
Vokativ čepci čepce
Lokativ čepci čepcích
Instrumental čepcem čepci

Worttrennung:

če·pec, Plural: čep·ce

Aussprache:

IPA: [ˈt͡ʃɛpɛt͡s]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] Kopfbedeckung für Frauen und Kinder; Haube, Mütze
[2] Zoologie: Haube, Netzmagen

Oberbegriffe:

[1] pokrývka
[2] žaludek

Beispiele:

[1] „A všecky ty mezulánky, fěrtochy, kabátky letní, šněrovačky i šátky ležely v nejlepším pořádku, a na vrchu byly dva škrobené bílé čepce, vzadu s holubičkou.“[1] (Beispiel aus 1855)
Und all' die Wollröcke, Schürzen, Sommerjacken, Mieder und Tücher waren in peinlichster Ordnung aufgeschichtet, ganz obenauf zwei weiße gestreifte Hauben mit Täubchen.
[2]

Redewendungen:

[1] být pod čepcemunter der Haube sein
[1] přijít pod čepecunter die Haube kommen

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „čepec
[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „čepec
[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „čepec
[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „čepec

Quellen:

  1. Božena Němcová: Babička. Obrazy venkovského života. Jaroslav Pospíšil, Praha 1855 (Google Books), Seite 19–20.
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.