člověk

člověk (Tschechisch)

Substantiv, m, hart, belebt

Singular Plural
Nominativ člověk lidé
lidi
Genitiv člověka lidí
Dativ člověkovi
člověku
lidem
Akkusativ člověka lidi
Vokativ člověče lidé
lidi
Lokativ člověkovi
člověku
lidech
Instrumental člověkem lidmi

Worttrennung:

člo·věk

Aussprache:

IPA: [ˈt͡ʃlɔvjɛk]
Hörbeispiele:  člověk (Info)

Bedeutungen:

[1] höchst entwickeltes lebendiges Wesen: Mensch
[2] nicht näher definierte Person: man
[3] Anrede einer Person: Mensch

Synonyme:

[1] bytost, jedinec, osoba, umgangssprachlich člobrda
[2] kdokoli, někdo

Verkleinerungsformen:

[1] človíček

Beispiele:

[1] Podle mě je Lucie naprosto spolehlivý člověk.
Meiner Meinung nach ist Lucie ein durchaus zuverlässiger Mensch.
[1] Zařadil jsem se do fronty, kde bylo nejméně lidí.
Ich stellte mich dort an, wo die wenigsten Leute waren.
[2] Člověk nikdy neví, co se může přihodit.
Man weiß nie, was passieren kann.
[3] Člověče, nezlob se!
Mensch, ärgere dich nicht!

Wortbildungen:

člověčí, člověčenstvo

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „člověk
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „člověk
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „člověk
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „člověk
[1–3] centrum - slovník: „člověk
[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portalčlověk
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.