Bělorus

Aussprache:

IPA: [ˈbjɛlɔrʊs]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Staatsbürger von Belarus (Weißrussland) oder Angehöriger des Volks der Belarussen; Belarusse, Weißrusse

Weibliche Wortformen:

[1] Běloruska

Beispiele:

[1] Dnes je každý Bělorus bilingvální.

Heute ist jeder Weißrusse bilingual.

[1] „Armáda se skládala z Rusů a Bělorusů, Ukrajinců a lidí z Kuronska, Gruzínců a Kazachů, Arménů a Azerbájdžánců, Baškirů, příslušníků skupny Mordvinů, Tatarů, mužů z Irkutska, Uzbeků, Mongolů a kozáků.“[1]

Die Armee bestand aus Russen und Weißrussen, Ukrainern und Menschen aus Kuronsk, Georgiern und Kasachen, Armeniern und Aserbaidschanern, Baschkiren, Mitgliedern der Mordwin-Gruppe, Tataren, Männern aus Irkutsk, Usbeken, Mongolen und Kosaken.

[1] „Sluší se také připomenout, že Ukrajinci a Bělorusové získali v rámci nového státu – Sovětského svazu – statut svazové republiky, který jim do nástupu stalinismu zajišťoval reálnou autonomii zejména ve sféře kulturní emancipace.“[2]

Es sollte auch daran erinnert werden, dass den Ukrainern und Weißrussen der Status einer Unionsrepublik innerhalb des neuen Staates - der Sowjetunion - zuerkannt wurde, was ihnen bis zum Einbruch des Stalinismus eine reale Autonomie, insbesondere im Bereich der kulturellen Emanzipation, sicherte.

Wortfamilie:

Běloruska, Bělorusko, bělorusky, běloruský, běloruština, Bílá Rus

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „Bělorus“

[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „Bělorus“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „Bělorus“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „Bělorus“

[1] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „Bělorus“

Quellen: