Flexion:končit
končit (Konjugation) (Tschechisch)
| Indikativ způsob oznamovací |
Imperativ způsob rozkazovací |
|||||||
| Person | Präsens čas přítomný |
Präteritum čas minulý |
Futur čas budoucí |
|||||
| Maskulinum | Femininum | Neutrum | ||||||
| belebt | unbelebt | |||||||
| ich já |
končím | končil jsem | končila jsem | končilo jsem | budu končit | |||
| du ty |
končíš | končil jsi | končila jsi | končilo jsi | budeš končit | konči | ||
| Sie Vy |
končíte | končil jste | končila jste | končilo jste | budete končit | končete | ||
| er/sie/es on/ona/ono |
končí | končil | končila | končilo | bude končit | |||
| wir my |
končíme | končili jsme | končily jsme | končila jsme | budeme končit | končeme | ||
| ihr vy |
končíte | končili jste | končily jste | končila jste | budete končit | končete | ||
| sie oni/ony/ona |
končí | končili | končily | končily | končila | budou končit | ||
| Konditional podmiňovací způsob | ||||||||
| Person | Präsens čas přítomný |
Präteritum čas minulý | ||||||
| Maskulinum | Femininum | Neutrum | Maskulinum | Femininum | Neutrum | |||
| belebt | unbelebt | belebt | unbelebt | |||||
| ich já |
končil bych | končila bych | končilo bych | byl bych končil | byla bych končila | bylo bych končilo | ||
| du ty |
končil bys | končila bys | končilo bys | byl bys končil | byla bys končila | bylo bys končilo | ||
| Sie Vy |
končil byste | končila byste | končilo byste | byl byste končil | byla byste končila | bylo byste končilo | ||
| er/sie/es on/ona/ono |
končil by | končila by | končilo by | byl by končil | byla by končila | bylo by končilo | ||
| wir my |
končili bychom | končily bychom | končila bychom | byli bychom končili | byly bychom končily | byla bychom končila | ||
| ihr vy |
končili byste | končily byste | končila byste | byli byste končili | byly byste končily | byla byste končila | ||
| sie oni/ony/ona |
končili by | končily by | končily by | končila by | byli by končili | byly by končily | byly by končily | byla by končila |
| Partizip příčestí | ||||||||
| Numerus | Aktiv (Perfekt) činné (minulé) |
Passiv trpné | ||||||
| Maskulinum | Femininum | Neutrum | Maskulinum | Femininum | Neutrum | |||
| belebt | unbelebt | belebt | unbelebt | |||||
| Singular | končil | končila | končilo | končen | končen | končena | končeno | |
| Plural | končili | končily | končily | končila | končeni | končeny | končeny | končena |
| Transgressiv Präsens přechodník přítomný |
Transgressiv Präteritum přechodník minulý |
|||||||
| Numerus | Maskulinum | Femininum | Maskulinum | Femininum | ||||
| Singular | konče | končíc | — | — | ||||
| Plural | končíce | — | ||||||
| Infinitiv | Verbaladjektiv zpřídavnělá příčestí |
Verbalsubstantiv verbální substantivum |
||||||
| končit | končící | končení | ||||||
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.