Flexion:namítnout

namítnout (Konjugation) (Tschechisch)

Indikativ způsob oznamovací						Imperativ způsob rozkazovací
Person	Futur čas budoucí	Präteritum čas minulý
		Maskulinum		Femininum	Neutrum
		belebt	unbelebt
ich já	namítnu	namítl jsem		namítla jsem	namítlo jsem
du ty	namítneš	namítl jsi		namítla jsi	namítlo jsi	namítni
Sie Vy	namítnete	namítl jste		namítla jste	namítlo jste	namítněte
er/sie/es on/ona/ono	namítne	namítl		namítla	namítlo
wir my	namítneme	namítli jsme		namítly jsme	namítla jsme	namítněme
ihr vy	namítnete	namítli jste		namítly jste	namítla jste	namítněte
sie oni/ony/ona	namítnou	namítli	namítly	namítly	namítla
Konditional podmiňovací způsob
Person	Futur čas budoucí				Präteritum čas minulý
	Maskulinum		Femininum	Neutrum	Maskulinum		Femininum	Neutrum
	belebt	unbelebt			belebt	unbelebt
ich já	namítl bych		namítla bych	namítlo bych	byl bych namítl		byla bych namítla	bylo bych namítlo
du ty	namítl bys		namítla bys	namítlo bys	byl bys namítl		byla bys namítla	bylo bys namítlo
Sie Vy	namítl byste		namítla byste	namítlo byste	byl byste namítl		byla byste namítla	bylo byste namítlo
er/sie/es on/ona/ono	namítl by		namítla by	namítlo by	byl by namítl		byla by namítla	bylo by namítlo
wir my	namítli bychom		namítly bychom	namítla bychom	byli bychom namítli		byly bychom namítly	byla bychom namítla
ihr vy	namítli byste		namítly byste	namítla byste	byli byste namítli		byly byste namítly	byla byste namítla
sie oni/ony/ona	namítli by	namítly by	namítly by	namítla by	byli by namítli	byly by namítly	byly by namítly	byla by namítla
Partizip příčestí
Numerus	Aktiv (Perfekt) činné (minulé)				Passiv trpné
	Maskulinum		Femininum	Neutrum	Maskulinum		Femininum	Neutrum
	belebt	unbelebt			belebt	unbelebt
Singular	namítl		namítla	namítlo	—	namítnut	namítnuta	namítnuto
Plural	namítli	namítly	namítly	namítla	—	namítnuty	namítnuty	namítnuta
Transgressiv Präsens přechodník přítomný			Transgressiv Präteritum přechodník minulý
Numerus	Maskulinum	Femininum	Maskulinum	Femininum
Singular	—	—	namítnuv	namítnuvši
Plural	—		namítnuvše
	Infinitiv	Verbaladjektiv zpřídavnělá příčestí		Verbalsubstantiv verbální substantivum
	namítnout	—		namítnutí

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.