Flexion:svědčit
svědčit (Konjugation) (Tschechisch)
| Indikativ způsob oznamovací |
Imperativ způsob rozkazovací |
|||||||
| Person | Präsens čas přítomný |
Präteritum čas minulý |
Futur čas budoucí |
|||||
| Maskulinum | Femininum | Neutrum | ||||||
| belebt | unbelebt | |||||||
| ich já |
svědčím | svědčil jsem | svědčila jsem | svědčilo jsem | budu svědčit | |||
| du ty |
svědčíš | svědčil jsi | svědčila jsi | svědčilo jsi | budeš svědčit | svědč, svědči | ||
| Sie Vy |
svědčíte | svědčil jste | svědčila jste | svědčilo jste | budete svědčit | svědčte, svědčete | ||
| er/sie/es on/ona/ono |
svědčí | svědčil | svědčila | svědčilo | bude svědčit | |||
| wir my |
svědčíme | svědčili jsme | svědčily jsme | svědčila jsme | budeme svědčit | svědčme, svědčeme | ||
| ihr vy |
svědčíte | svědčili jste | svědčily jste | svědčila jste | budete svědčit | svědčte, svědčete | ||
| sie oni/ony/ona |
svědčí | svědčili | svědčily | svědčily | svědčila | budou svědčit | ||
| Konditional podmiňovací způsob | ||||||||
| Person | Präsens čas přítomný |
Präteritum čas minulý | ||||||
| Maskulinum | Femininum | Neutrum | Maskulinum | Femininum | Neutrum | |||
| belebt | unbelebt | belebt | unbelebt | |||||
| ich já |
svědčil bych | svědčila bych | svědčilo bych | byl bych svědčil | byla bych svědčila | bylo bych svědčilo | ||
| du ty |
svědčil bys | svědčila bys | svědčilo bys | byl bys svědčil | byla bys svědčila | bylo bys svědčilo | ||
| Sie Vy |
svědčil byste | svědčila byste | svědčilo byste | byl byste svědčil | byla byste svědčila | bylo byste svědčilo | ||
| er/sie/es on/ona/ono |
svědčil by | svědčila by | svědčilo by | byl by svědčil | byla by svědčila | bylo by svědčilo | ||
| wir my |
svědčili bychom | svědčily bychom | svědčila bychom | byli bychom svědčili | byly bychom svědčily | byla bychom svědčila | ||
| ihr vy |
svědčili byste | svědčily byste | svědčila byste | byli byste svědčili | byly byste svědčily | byla byste svědčila | ||
| sie oni/ony/ona |
svědčili by | svědčily by | svědčily by | svědčila by | byli by svědčili | byly by svědčily | byly by svědčily | byla by svědčila |
| Partizip příčestí | ||||||||
| Numerus | Aktiv (Perfekt) činné (minulé) |
Passiv trpné | ||||||
| Maskulinum | Femininum | Neutrum | Maskulinum | Femininum | Neutrum | |||
| belebt | unbelebt | belebt | unbelebt | |||||
| Singular | svědčil | svědčila | svědčilo | svědčen | svědčen | svědčena | svědčeno | |
| Plural | svědčili | svědčily | svědčily | svědčila | svědčeni | svědčeny | svědčeny | svědčena |
| Transgressiv Präsens přechodník přítomný |
Transgressiv Präteritum přechodník minulý |
|||||||
| Numerus | Maskulinum | Femininum | Maskulinum | Femininum | ||||
| Singular | svědče | svědčíc | — | — | ||||
| Plural | svědčíce | — | ||||||
| Infinitiv | Verbaladjektiv zpřídavnělá příčestí |
Verbalsubstantiv verbální substantivum |
||||||
| svědčit | svědčící | svědčení | ||||||
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.