cukrář

cukrář (Tschechisch)

Substantiv, m, belebt
Singular Plural
Nominativ cukrář cukráři
Genitiv cukráře cukrářů
Dativ cukrářovi
cukráři		 cukrářům
Akkusativ cukráře cukráře
Vokativ cukráři cukráři
Lokativ cukrářovi
cukráři		 cukrářích
Instrumental cukrářem cukráři

Worttrennung:

cu·k·rář

Aussprache:

IPA: [ˈt͡sʊkraːr̝̊]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] jemand, der Feinbackwerk herstellt

Herkunft:

[1] vom Substantiv cukr

Weibliche Wortformen:

[1] cukrářka

Oberbegriffe:

[1] povolání, řemeslník

Beispiele:

[1] Cukrář dělá pralinky.
Der Konditor macht Pralinen.

Wortbildungen:

cukrárna, cukrářství

Übersetzungen
 [1] jemand, der Feinbackwerk herstellt
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „cukrář“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „cukrář“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „cukrář“
[1] centrum - slovník: „cukrář“
[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „cukrář“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.