povolání

Worttrennung:

po·vo·lá·ní

Aussprache:

IPA: [ˈpɔvɔlaːɲiː]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

• Verbalsubstantiv vom Verb „povolat“ (Konjugation):

[1] Tätigkeit als Beschäftigung; Beruf, Profession

[2] Berufung

Synonyme:

[1] práce, profese, zaměstnání

[2] poslání

Unterbegriffe:

[1] architekt, autoelektrikář, cukrář, čalouník, číšník, dělník, dlaždič, ekolog, exekutor, farmaceut, fotograf, fyzik, geolog, grafik, hasič, herec, hodinář, horník, hosteska, hudebník, chemik, chovatel, instalatér, kadeřník, klempíř, knihkupec, kominík, kosmetička, kovář, kuchař, lékař, lesník, makléř, malíř, masér, mechanik, mlynář, notář, obchodník, obkladač, optik, pedagog, pedikérka, pekař, pilot, plavčík, podlahář, pokladní, pokrývač, právník, prodavač, programátor, průvodčí, překladatel, psycholog, recepční, řezník, řidič, sklář, soudce, svářeč, telefonista, technik, tesař, tiskař, tlumočník, trenér, truhlář, účetní, učitel, úředník, včelař, vědec, veterinář, vinař, vychovatel, výpravčí, zahradník, zedník, zpěvák

Beispiele:

[1] Povolání si lidé vybírají na základě svých schopností a znalostí.

Den Beruf wählen die Menschen auf der Grundlage ihrer Fähigkeiten und Kenntnisse.

[1] Je obkladačem z povolání.

Er ist Fliesenleger von Beruf.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] volba, výkon, změna povolání — Berufswahl, Berufsausübung, Berufswechsel

[1] vybrat si, vykonávat, změnit polování — Beruf wählen, ausüben, wechseln

[1] nemoc z povolání — Berufskrankheit

[1] ve svobodném povolání — freiberuflich

[2] polování k něčemu — Berufung zu etwas

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „povolání“

[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „povolání“

[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „povolání“

[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „povolání“