kominík
kominík (Tschechisch)
Substantiv, m, belebt
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | kominík | kominíci |
Genitiv | kominíka | kominíků |
Dativ | kominíkovi kominíku |
kominíkům |
Akkusativ | kominíka | kominíky |
Vokativ | kominíku | kominíci |
Lokativ | kominíkovi kominíku |
kominících |
Instrumental | kominíkem | kominíky |
Worttrennung:
- ko·mi·ník
Aussprache:
- IPA: [ˈkɔmɪɲiːk]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] jemand, der Schornsteine reinigt und den Brandschutz und die Abgase von Feuerungsanlagen überwacht
Herkunft:
- [1] vom Substantiv komín
Weibliche Wortformen:
- [1] kominice
Oberbegriffe:
Beispiele:
- [1] Kominík nosí štěstí, když člověk chytne knoflík.
- Der Schornsteinfeger bringt Glück, wenn man den Knopf anfasst.
Wortbildungen:
- komínový, kominictví
Übersetzungen
[1]
|
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „kominík“
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „kominík“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „kominík“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „kominík“
- [1] centrum - slovník: „kominík“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.