komín

komín (Tschechisch)

Substantiv, m
Singular Plural
Nominativ komín komíny
Genitiv komínu
komína		 komínů
Dativ komínu komínům
Akkusativ komín komíny
Vokativ komíne komíny
Lokativ komínu
komíně		 komínech
Instrumental komínem komíny

Worttrennung:

ko·mín

Aussprache:

IPA: [ˈkɔmiːn]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Anlage, die den bei der Verbrennung entstehenden Rauch ableitet; Schornstein, Rauchfang, Kamin, Esse, Schlot
[2] Geologie, Bergbau: senkrechter, enger, unterirdischer Raum; Schlot, Schacht

Beispiele:

[1] Kominík nám vyčistil komín.
Der Kaminfeger reinigte unseren Schornstein.
[2] Sestoupili jsme do jeskyně asi dvacet metrů dlouhým komínem.
Wir stiegen in die Höhle durch einen etwas zwanzig Meter langen Schacht hinab.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] tovární, vysoký komín — Fabrikschlot, hoher Kamin
[1] vymetat/vymést komín — Kamin kehren, fegen

Wortbildungen:

komínový, komínek, kominík, Komín

Übersetzungen
 [1] Anlage, die den bei der Verbrennung entstehenden Rauch ableitet
 [2] Geologie, Bergbau: senkrechter, enger, unterirdischer Raum
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „komín“
[2] Tschechischer Wikipedia-Artikel „komín (rozcestník)“
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „komín“
[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „komín“
[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „komín“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.