klempíř

klempíř (Tschechisch)

Substantiv, m, belebt
Singular Plural
Nominativ klempíř klempíři
Genitiv klempíře klempířů
Dativ klempířovi
klempíři		 klempířům
Akkusativ klempíře klempíře
Vokativ klempíři klempíři
Lokativ klempířovi
klempíři		 klempířích
Instrumental klempířem klempíři

Worttrennung:

klem·píř

Aussprache:

IPA: [ˈklɛmpiːr̝̊]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Handwerker, der Feinbleche bearbeitet, um Dacheindeckungen, Regenrinnen und Lüftungsanlagen herzustellen

Herkunft:

[1] aus dem oberdeutschen Klempner[1]

Weibliche Wortformen:

[1] klempířka

Oberbegriffe:

[1] povolání, řemeslník

Beispiele:

[1] Klempíř opravuje střechy z plechu.
Der Klempner repariert Dächer aus Blech.

Wortbildungen:

klempířství, klempířský

Übersetzungen
 [1] Handwerker, der Feinbleche bearbeitet
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „klempíř“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „klempíř“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „klempíř“
[1] centrum - slovník: „klempíř“

Quellen:

  1. Jiří Rejzek: Český etymologický slovník. 2. Auflage. Leda, Voznice 2012, ISBN 978-80-7335-296-7
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.